Gabriel byl milý chlapec. Byli nejlepší přátelé od té doby, kdy se přestěhoval do sousedního domu. Juliette při něm vždy stála a ve všem ho podržela. Přesně tak, jak to dělal Gabriel.
Přeběhla přes chodbu do předsíně. Zavřela za sebou dveře a nemohla uvěřit tomu, co vidí.
Gabriel před ní stál a v rukou držel malou chlupatou kuličku. Bylo to kotě. Kotě s kožíškem bílým jako sníh a tmavýma hlubokýma očima, které se na dívku upřeně dívali. Spokojeně předlo. Vypadalo, že mu nic nechybí.
,,Líbí se Ti?", zeptal se Gabriel.
,,Že váháš!", odpověděla Juliette a přitiskla k sobě malé koťátko.
,,Teď je Tvoje".
,,Blázníš? To si nemůžu vzít."
,,Jasně že můžeš", řekl Gabriel, ,,a taky si ho vezmeš. Ber to jako dárek k narozeninám."
,,Jsi hodný Gabrieli, děkuji moc. Bude se jmenovat Zoé." ,poděkovala Jul.
Když se rozloučili, odnesla Juliette Zoé do kuchyně a dala mu trochu mléka.
Kotě vylízalo misku do sucha a nahoru po schodech se vydalo na průzkum nového domova.

Přeběhla přes chodbu do předsíně. Zavřela za sebou dveře a nemohla uvěřit tomu, co vidí.
Gabriel před ní stál a v rukou držel malou chlupatou kuličku. Bylo to kotě. Kotě s kožíškem bílým jako sníh a tmavýma hlubokýma očima, které se na dívku upřeně dívali. Spokojeně předlo. Vypadalo, že mu nic nechybí.
,,Líbí se Ti?", zeptal se Gabriel.
,,Že váháš!", odpověděla Juliette a přitiskla k sobě malé koťátko.
,,Teď je Tvoje".
,,Blázníš? To si nemůžu vzít."
,,Jasně že můžeš", řekl Gabriel, ,,a taky si ho vezmeš. Ber to jako dárek k narozeninám."
,,Jsi hodný Gabrieli, děkuji moc. Bude se jmenovat Zoé." ,poděkovala Jul.
Když se rozloučili, odnesla Juliette Zoé do kuchyně a dala mu trochu mléka.
Kotě vylízalo misku do sucha a nahoru po schodech se vydalo na průzkum nového domova.

